Kosinová věta spojuje tři strany trojúhelníku a jeden jeho úhel: \(c^2 = a^2 + b^2 - 2ab\cos C\). Funguje v jakémkoli trojúhelníku, proto v 9. třídě nahrazuje Pythagorovu větu tam, kde není pravý úhel. Podle ní se hledá třetí strana, pokud jsou známy dvě další a úhel mezi nimi, a podle důsledku \(\cos C = \frac{a^2 + b^2 - c^2}{2ab}\) — jakýkoli úhel podle tří stran a typ trojúhelníku. Na stránce — formulace a všechna tři zapsání vzorce, důkaz, tabulka kosinů, přehled „sinů nebo kosinů“, rozbory úloh OGE a trenažér pro samokontrolu.
Kosinová věta: formulace a vzorec
Kosinová věta funguje v jakémkoli trojúhelníku — pravý úhel k tomu nepotřebuje. Spojuje tři strany a jeden úhel, proto podle ní hledáme stranu, pokud známe dvě další strany a úhel mezi nimi.
Formulace. Druhá mocnina strany trojúhelníku se rovná součtu druhých mocnin zbývajících dvou stran, zmenšenému o dvojnásobek součinu těchto stran a kosinu úhlu mezi nimi.
Zde \(a\), \(b\), \(c\) — strany trojúhelníku a \(C\) — úhel mezi stranami \(a\) a \(b\); strana \(c\) leží proti tomuto úhlu. Písmena lze zvolit libovolně — vzorec je symetrický, proto má tři rovnocenné zápisy:
Hlavní pravidlo dosazení: úhel bereme ten, který je sevřen mezi dvěma stranami ze součinu, a hledáme stranu, která leží proti němu. Pokud vezmeme „sousední“ úhel, všechna čísla budou z podmínek a odpověď — nesprávná.
Proč je Pythagorova věta speciálním případem kosinové věty
Dosadíme do vzorce pravý úhel, tedy \(C = 90°\). Kosinus pravého úhlu je nula, proto se třetí člen zcela vynuluje:
Získali jsme přesně Pythagorovu větu, známou z 8. třídy. Proto se kosinová věta nazývá jejím zobecněním: Pythagorova věta je „speciální případ při 90°“, zatímco kosinová věta funguje pro všechny úhly najednou.
Člen \(-2ab\cos C\) je vhodné chápat jako korekci na ne-pravost úhlu:
- úhel je ostrý, \(\cos C > 0\) — korekce se odečítá, strana \(c\) je kratší, než by dala Pythagorova věta;
- úhel je pravý, \(\cos C = 0\) — korekce není, zůstává \(c^2 = a^2 + b^2\);
- úhel je tupý, \(\cos C < 0\) — korekce se přičítá, strana \(c\) je delší.
Důkaz kosinové věty
Nejkratší školní důkaz je pomocí souřadnic. Umístíme vrchol \(C\) do počátku souřadnic a stranu \(b = CA\) nasměrujeme podél osy x. Souřadnice vrcholů pak jsou:
- \(C(0;\ 0)\) — počátek souřadnic;
- \(A(b;\ 0)\) — bod na ose x ve vzdálenosti \(b\) od počátku;
- \(B(a\cos C;\ a\sin C)\) — vrchol ve vzdálenosti \(a\) od počátku pod úhlem \(C\) k ose x.
Strana \(c\) je délka úsečky \(AB\). Spočítáme ji pomocí vzorce pro vzdálenost mezi dvěma body:
Roznásobíme závorky:
Seskupíme členy s \(a^2\) a použijeme základní trigonometrickou identitu \(\sin^2 C + \cos^2 C = 1\):
Což bylo dokázati. Všimněte si: nikde nebylo potřeba, aby úhel \(C\) byl ostrý. Pokud je tupý, kosinus je záporný, souřadnice \(a\cos C\) se posune doleva od osy y, ale všechny výpočty zůstávají stejné — proto je věta platná pro jakýkoli trojúhelník.
Důsledek: jak najít úhel podle tří stran
Z kosinové věty se vyjadřuje samotný kosinus — to je její hlavní důsledek. Podle něj se hledá úhel, když jsou známy všechny tři strany:
V čitateli — součet druhých mocnin dvou stran, přilehlých k úhlu, minus druhá mocnina strany, která leží proti němu. Ve jmenovateli — dvojnásobek součinu přilehlých stran. Pro jiné úhly jsou vzorce stejné:
Postup řešení:
- zvolit hledaný úhel a určit, která strana leží proti němu — její druhá mocnina jde do čitatele se znaménkem minus;
- spočítat zlomek (jmenovatel je vždy kladný, znaménko určuje pouze čitatel);
- podle tabulky hodnot nebo pomocí arkus kosinu najít samotný úhel.
Užitečný trik: začít s nejdelší stranou. Proti ní leží největší úhel, a pouze ten může být pravý nebo tupý — ostatní dva úhly v trojúhelníku jsou vždy ostré.
Kosinusy tupých úhlů jsou záporné: tabulka hodnot
Ve školních úlohách jsou úhly téměř vždy „tabulkové“: 30°, 45°, 60°, 90°, 120°, 135°, 150°. U ostrých úhlů je kosinus kladný, u pravého je nula a u tupých — záporný. Hodnoty pro tupé úhly se získávají z hodnot pro ostré úhly podle pravidla převodu \(\cos(180° - \alpha) = -\cos\alpha\): například \(\cos 120° = -\cos 60° = -0{,}5\).
Co to znamená v praxi: při tupém úhlu se člen \(-2ab\cos C\) změní na plus — mínus krát mínus. Pro úhel \(120°\) vzorec vypadá takto:
Právě zde se nejčastěji ztrácejí body: dosadí se \(0{,}5\) místo \(-0{,}5\) a získá se strana kratší než obě zadané. To je prokazatelně nemožné — proti tupému úhlu leží nejdelší strana trojúhelníku.
| Úhel | Kosinus |
|---|---|
| 30° | √3/2 ≈ 0,87 |
| 45° | √2/2 ≈ 0,71 |
| 60° | 1/2 = 0,5 |
| 90° | 0 |
| 120° | −1/2 = −0,5 |
| 135° | −√2/2 ≈ −0,71 |
| 150° | −√3/2 ≈ −0,87 |
Jak určit typ trojúhelníku podle tří stran
Kosinová věta umožňuje zjistit typ trojúhelníku, aniž by se měřily úhly úhloměrem. Znaménko zlomku \(\cos C = \frac{a^2 + b^2 - c^2}{2ab}\) závisí pouze na čitateli: jmenovatel \(2ab\) je vždy kladný. Znamená to, že stačí porovnat druhou mocninu nejdelší strany se součtem druhých mocnin zbývajících dvou.
Nechť \(c\) je nejdelší strana, pak proti ní leží největší úhel \(C\):
- \(a^2 + b^2 > c^2\) → \(\cos C > 0\) → úhel \(C\) je ostrý. Ostatní úhly jsou menší než on, což znamená, že všechny tři úhly jsou ostré — trojúhelník je ostrouhlý;
- \(a^2 + b^2 = c^2\) → \(\cos C = 0\) → \(C = 90°\) — trojúhelník je pravoúhlý (to je zpětná Pythagorova věta);
- \(a^2 + b^2 < c^2\) → \(\cos C < 0\) → úhel \(C\) je tupý — trojúhelník je tupoúhlý.
Není třeba ověřovat ostatní úhly: pravý nebo tupý úhel v trojúhelníku může být jen jeden. A nezapomeňte na trojúhelníkovou nerovnost — pokud nejdelší strana není menší než součet dvou zbývajících, trojúhelník s takovými stranami vůbec neexistuje.
Sinová nebo kosinová věta: jak si vybrat
Obě věty řeší jeden úkol — hledají neznámé strany a úhly trojúhelníku — ale zapojují se od různých sad dat. Sinová věta spojuje stranu a úhel jí protilehlý:
Odtud pravidlo výběru: pokud je v zadání již pár „strana a úhel proti ní“ — funguje sinová věta; pokud takový pár není — začínáme s kosinovou větou. Přehled čtyř školních sad dat — v tabulce.
Často se úloha řeší ve dvou krocích: nejprve kosinová věta dá třetí stranu, a pak sinová věta rychle najde zbývající úhly.
| Co je známo | Co použijeme |
|---|---|
| SUSDvě strany a úhel mezi nimi | Kosinová větahledáme třetí stranu |
| SSSVšechny tři strany | Kosinová větahledáme libovolný úhel a typ trojúhelníku |
| USUStrana a dva úhly | Sinová větahledáme dvě další strany |
| SSUDvě strany a úhel proti jedné z nich | Sinová větahledáme protilehlý úhel |
Kosinová věta v úlohách OGE
V OGE z matematiky se kosinová věta vyskytuje v planimetrických úlohách — jak v první části, tak v úlohách s rozepsanou odpovědí. Typické scénáře jsou:
- Najít stranu podle dvou stran a úhlu mezi nimi — přímé použití vzorce, nejčastěji s úhly 60° nebo 120°.
- Najít úhel nebo jeho kosinus podle tří stran — důsledek \(\cos C = \frac{a^2 + b^2 - c^2}{2ab}\). Pokud je v zadání napsáno „najděte \(\cos\angle A\)“, arkus kosinus brát nemusíte: odpověď je právě tento zlomek, ten se zapíše.
- Úhlopříčky rovnoběžníku. Úhlopříčka odřízne trojúhelník ze dvou stran a úhlu mezi nimi. Sousední úhly rovnoběžníku dávají v součtu 180°, proto jejich kosiny jsou opačné: proti ostrému úhlu leží menší úhlopříčka, proti tupému — větší.
- Typ trojúhelníku podle tří čísel — porovnání \(a^2 + b^2\) s \(c^2\).
- Těžnice trojúhelníku. Vzorec \(m_c = \frac{1}{2}\sqrt{2a^2 + 2b^2 - c^2}\) se odvozuje dvojím použitím kosinové věty na dva sousední úhly u základny.
Rada u zkoušky: než začnete počítat, označte na náčrtku úhel, který je „sevřen“ mezi známými stranami. Pokud takový úhel není — kosinová věta zatím není použitelná, je třeba hledat jinou cestu.
Příklady řešení úloh na kosinovou větu
Příklad 1. Najít stranu podle dvou stran a úhlu 60°
Úloha. V trojúhelníku \(ABC\) jsou strany \(a = 7\) a \(b = 15\), úhel mezi nimi \(C = 60°\). Najděte stranu \(c\).
Krok 1. Úhel \(C\) je sevřen mezi stranami \(a\) a \(b\) — to je přesně ten případ, pro který je věta určena:
Krok 2. Dosadíme čísla, \(\cos 60° = 0{,}5\):
Krok 3. Vytkneme odmocninu: \(c = \sqrt{169} = 13\).
Odpověď: \(13\). Kontrola podle smyslu: úhel \(60°\) je ostrý, proto strana proti němu není nejdelší — a skutečně, \(13 < 15\).
Příklad 2. Tupý úhel: mínus krát mínus
Úloha. V trojúhelníku \(ABC\) je známo: \(AB = 6\), \(BC = 10\), úhel \(B = 120°\). Najděte stranu \(AC\).
Krok 1. Úhel \(B\) je sevřen mezi stranami \(AB\) a \(BC\), a strana \(AC\) leží proti němu:
Krok 2. Úhel je tupý, proto \(\cos 120° = -0{,}5\). Mínus před součinem a mínus u kosinu dávají plus:
Krok 3. \(AC = \sqrt{196} = 14\).
Odpověď: \(14\). Kontrola: proti tupému úhlu leží nejdelší strana — \(14\) je větší než \(6\) i \(10\).
Příklad 3. Najít úhel podle tří stran
Úloha. Strany trojúhelníku jsou \(3\), \(5\) a \(7\). Najděte jeho největší úhel.
Krok 1. Největší úhel leží proti nejdelší straně, tedy proti straně \(7\). Označme ho \(C\), pak \(c = 7\), a přilehlé strany \(a = 3\) a \(b = 5\).
Krok 2. Použijeme důsledek:
Krok 3. Kosinus je záporný — úhel je tupý. Podle tabulky hodnot \(\cos 120° = -0{,}5\), takže \(C = 120°\).
Odpověď: \(120°\). Mimochodem se zjistilo, že trojúhelník je tupoúhlý.
Příklad 4. Určit typ trojúhelníku
Úloha. Určete typ trojúhelníku se stranami \(6\), \(7\) a \(10\).
Krok 1. Ověříme trojúhelníkovou nerovnost: \(6 + 7 = 13 > 10\) — trojúhelník existuje. Nejdelší strana je \(10\).
Krok 2. Porovnáme součet druhých mocnin dvou kratších stran s druhou mocninou nejdelší strany:
Krok 3. \(85 < 100\), takže čitatel zlomku je záporný a \(\cos C < 0\) — úhel proti straně \(10\) je tupý. Pokud chcete, můžete najít i samotný úhel:
Odpověď: trojúhelník je tupoúhlý. Všimněte si: „na oko“ to není vidět — strany jsou téměř stejné, ale úhel už přesáhl \(90°\).
Příklad 5. Úloha úrovně OGE: úhlopříčka rovnoběžníku
Úloha. Strany rovnoběžníku jsou \(5\) a \(8\), ostrý úhel je \(60°\). Najděte menší úhlopříčku.
Krok 1. Úhlopříčka odřízne trojúhelník, u kterého známe dvě strany (\(5\) a \(8\)) a úhel mezi nimi. Menší úhlopříčka leží proti ostrému úhlu \(60°\).
Krok 2. Počítáme:
Krok 3. Kontrola. Druhá úhlopříčka leží proti úhlu \(120°\) (sousední úhly rovnoběžníku v součtu dávají \(180°\)): \(D^2 = 89 + 40 = 129\), tedy \(D = \sqrt{129} \approx 11{,}4\). Součet druhých mocnin úhlopříček je \(49 + 129 = 178\), a dvojnásobek součtu druhých mocnin stran je \(2(25 + 64) = 178\). Shoduje se, takže výpočet je správný.
Odpověď: \(7\).
Časté chyby v úlohách na kosinovou větu
-
Berou kosinus tupého úhlu se znaménkem plus. Pro strany $4$ a $9$ s úhlem $120°$ mezi nimi píší $c^2 = 16 + 81 - 2 \cdot 4 \cdot 9 \cdot 0{,}5 = 61$ a získají $c \approx 7{,}8$.
\(\cos 120° = -0{,}5\), a mínus krát mínus dává plus: \(c^2 = 97 + 36 = 133\), tedy \(c = \sqrt{133} \approx 11{,}5\). Rychlá kontrola: proti tupému úhlu leží nejdelší strana, takže odpověď musí být větší než \(9\).
-
Dosazují úhel, který není sevřen mezi zadanými stranami: v zadání je dán jeden úhel a berou ho „jak je“, aniž by se podívali na náčrt.
V zápisu \(c^2 = a^2 + b^2 - 2ab\cos C\) strany \(a\) a \(b\) tvoří úhel \(C\), a strana \(c\) leží proti němu. Pokud je známý úhel přilehlý k hledané straně, tento zápis není vhodný — je třeba jiný ze tří nebo sinová věta.
-
Zapomínají odmocnit a zapisují do odpovědi druhou mocninu strany: získali $c^2 = 225$ a píší „strana je 225“.
Vzorec vždy dává právě druhou mocninu strany. Poslední krok je povinný: \(c = \sqrt{225} = 15\). Přečtěte si znovu otázku úlohy, než zapíšete odpověď.
-
Zaměňují pořadí členů v důsledku a píší $\cos C = \dfrac{c^2 - a^2 - b^2}{2ab}$.
Správný čitatel je \(a^2 + b^2 - c^2\): součet druhých mocnin přilehlých stran minus druhá mocnina protilehlé. Při záměně se znaménko zlomku změní na opačné a místo tupého úhlu \(120°\) se získá ostrý \(60°\).
-
Hledají úhel podle absolutní hodnoty kosinu: získali −0,25, a do odpovědi napíší ostrý úhel, jako by kosinus byl +0,25.
Záporný kosinus znamená vždy tupý úhel. Znaménko nelze ztratit: cos 60° = 0,5, a cos 120° = −0,5; arkus kosinus záporného čísla je větší než 90°.
-
Snaží se řešit úlohu „dvě strany a úhel mezi nimi“ sinovou větou a zaseknou se na první řádce.
Sinová věta potřebuje hotový pár „strana a protilehlý úhel“. Při dvou stranách a úhlu mezi nimi takový pár není — nejprve kosinová věta dá třetí stranu, a teprve potom se zapojí sinová věta.
Otázky a odpovědi
Jak zní kosinová věta?
Druhá mocnina strany trojúhelníku se rovná součtu druhých mocnin zbývajících dvou stran, zmenšenému o dvojnásobek součinu těchto stran a kosinu úhlu mezi nimi: c² = a² + b² − 2ab·cos C. Věta platí pro jakýkoli trojúhelník, nejen pro pravoúhlý.
Jak najít stranu trojúhelníku podle dvou stran a úhlu mezi nimi?
Dosadit údaje do vzorce c² = a² + b² − 2ab·cos C a odmocnit. Například při stranách 4 a 6 a úhlu 60° mezi nimi: c² = 16 + 36 − 2·4·6·0,5 = 28, takže c = √28 ≈ 5,3.
Jak najít úhel trojúhelníku, pokud jsou známy tři strany?
Podle důsledku kosinové věty: cos C = (a² + b² − c²) / (2ab), kde c je strana naproti hledanému úhlu. Například pro strany 2, 3 a 4 je kosinus největšího úhlu (4 + 9 − 16) / (2·2·3) = −0,25, tedy úhel je tupý, přibližně 104°.
Proč je Pythagorova věta speciálním případem kosinové věty?
Protože při pravém úhlu cos 90° = 0, a člen −2ab·cos C se vynuluje. Z vzorce zůstává c² = a² + b² — to je Pythagorova věta pro pravoúhlý trojúhelník.
Funguje kosinová věta v tupoúhlém trojúhelníku?
Ano, a funguje beze změn. U tupého úhlu je kosinus záporný, proto se člen −2ab·cos C stává kladným a přičítá se k součtu druhých mocnin. Právě proto je strana proti tupému úhlu nejdelší.
Kdy použít sinovou větu a kdy kosinovou větu?
Sinová věta je potřeba, když je v zadání již pár „strana a protilehlý úhel“ — například je dána strana a dva úhly. Kosinová věta — když takový pár není: jsou dány dvě strany a úhel mezi nimi nebo všechny tři strany. Často se úloha řeší ve dvou krocích: nejprve kosinová, pak sinová.
Jak určit typ trojúhelníku podle tří stran?
Porovnat druhou mocninu nejdelší strany c² se součtem druhých mocnin zbývajících dvou. Pokud a² + b² > c² — trojúhelník je ostrouhlý, pokud a² + b² = c² — pravoúhlý, pokud a² + b² < c² — tupoúhlý. Znaménko tohoto rozdílu se shoduje se znaménkem kosinu největšího úhlu.
V jakém ročníku se probírá kosinová věta?
V 9. třídě na hodinách geometrie, v tématu „Vztahy mezi stranami a úhly trojúhelníku“ — spolu se sinovou větou. Dále se neustále používá v úlohách OGE a ЕГЭ z planimetrie a stereometrie.